Uč se synu moudrým býti

Přísloví 1, 7: Počátek poznání je bázeň před Hospodinem, moudrostí a kázní pohrdají pošetilci.

Žalm 111, 10: Počátek moudrosti je bát se Hospodina; velice jsou prozíraví všichni, kdo tak činí. Jeho chvála trvá navždy!

Přísloví 2, 10: Neboť moudrost vejde do tvého srdce a poznání oblaží tvou duši.

Přísloví 2, 11: prozíravost tě bude chránit, rozumnost nad tebou bude bdít.

Kazatel 7, 19: Moudrost dává moudrému více síly, než jakou má deset mocných v městě.

Přísloví 24, 14:  Právě tak poznávej moudrost pro svou duši. Když ji najdeš, máš budoucnost, tvá naděje nebude zmařena.

Kazatel 7, 12: „ avšak užitečnější je poznat moudrost: ta zachovává život tomu, kdo ji má.“

Jób 28, 12 – 28: Ale moudrost, kde se najde? Kde je místo rozumnosti? Člověk nezná její cenu, v zemi živých se nenajde. Propastná tůň praví: ‚Ve mně není,‘ moře říká: ‚Já ji nemám.‘ Nelze ji získat za lístkové zlato, její hodnota se nevyváží stříbrem, nemůže být zaplacena ofírským zlatem, vzácným karneolem či safírem. Nedá se srovnat se zlatem či se sklem ani směnit za věci z ryzího zlata, natož za korál a křišťál; moudrost má větší cenu než perly. Nedá se srovnat s kúšským topasem, nedá se zaplatit nejčistším zlatem.
Odkud tedy přichází moudrost? Kde je místo rozumnosti? Je utajena před očima všeho živého, zahalena i před nebeským ptactvem. Říše zkázy a smrt říkají: ‚Pouze jsme zaslechly pověst o ní.‘ Jenom Bůh rozumí její cestě, on zná také její místo, neboť on dohlédne až do končin země, vidí vše, co je pod nebem. Když větru udělil prudkost a vody odměrkou změřil, když dešti stanovil cíl a cestu bouřnému mračnu, hned tehdy ji viděl a vyprávěl o ní, učinil ji nepohnutelnou a také ji prozkoumal a řekl člověku: ‚Hle, bát se Panovníka, to je moudrost, vystříhat se zlého, toť rozumnost.‘

1. Korintským 8, 1: … Poznání však vede k domýšlivosti, kdežto láska buduje.